22'  (2009) 

vln - cello - piano

Čtyřvětá  koncertní skladba pro klavírní trio. Jedno z nejvíce prováděných děl skladatele.

Natočeno Českým triem pro Český rozhlas, v roce 2016 vydáno na CD Pavel Trojan (Radioservis).

"Pavel Trojan (1956) napsal své čtyřvěté Klavírní trio č. 2 v roce 2009 na výzvu a s dedikací Českému triu a vytvořil skladbu, která svou nevšední invencí, kompoziční vyzrálostí a posluchačsky nápaditým přístupem výrazně vybočuje z kontextu současné české komorní tvorby. Trojan přidělil klavíru a smyčcům odlišnou úlohu v různých větách: trio otevírá pevně založená motorická sekvence v oktávách klavíru, oba smyčce se zapojují později a klavír se postupně vzdává své dominantní funkce až k samotnému doprovodu. Po scherzové 2. větě, s vyváženým užitím obou aspektů, autor ve 3. části opět favorizuje klavír a teprve ve finální větě nabývají opět vrchu smyčcové nástroje. Takto pojatý Trojanův sonátový cyklus Klavírního tria získal na působivosti a napětí a posluchače naplněné Dvořákovy síně jednoznačně zaujal a oslovil. Myslím, že skladba má všechny předpoklady prosadit se svou nevšední kvalitou i do repertoáru dalších ansámblů. Zaslouží si jejich pozornost a neměla by jen tak zmizet z koncertních pódií! Má k tomu všechny předpoklady moderně pojatého, a přitom tradici nikoli negujícího díla." 

Ludvík Kašpárek, 06/2011, Hudební rozhledy

Autorské slovo:

"Klavírní trio č. 2 vzniklo v roce 2009 na výzvu Českého tria, jemuž je věnováno. Skladba je rozvržena do čtyř vět (I. Allegro risoluto, II. Allegro scherzando, III. Andante, IV. Allegro). Důležitou roli v její tektonice hraje různost témbrů klavíru a smyčcových nástrojů. V různých částech skladby je položen odlišný důraz na roli těchto nástrojů. Kompozici otevírá klavír robustní motorickou plochou v oktávách, teprve později do hry vstupují oba smyčcové nástroje se svými tématy a klavír ustoupí do pozadí k doprovodné úloze. Ve druhé scherzózní větě si smyčce s klavírem předávají tematický materiál, ve třetí pomalé větě je jádro hudebního dění svěřeno klavíru, smyčce obsah doplňují a zvýrazňují. Naopak tematický materiál finální věty je svěřen především smyčcovým nástrojům, klavír doprovází a komentuje dění a je zároveň motorem celé věty."

Radiotéka